Ve snaze naplňovat co nejlépe standardy kvality sociálních služeb jsme přistoupili v tomto roce ke změně.
Ve stacionáři nemůže probíhat průzkum spokojenosti pomocí anonymního dotazníku, jako v terénní pečovatelské službě. Většina klientů DS je stižena nějakým druhem handicapu (smyslovým, pohybovým či mentálním), který jim vyplňování dotazníku znemožňuje. Pochopitelně, že nás však zajímá, jak se ve stacionáři cítí a jak jsou zde spokojeni. Ptáme se jich na to průběžně, ale navíc se tomu chceme 1x za rok věnovat mnohem podrobněji.
Ještě loni probíhalo hodnocení spokojenosti těchto klientů formou rozhovoru s klíčovou pracovnicí. Uvědomovali jsme si však, že tento způsob postrádá jednu důležitou věc – prvek anonymity. Je možné, že by se v rozhovoru s někým ze stálého personálu ostýchali hovořit, případně si stěžovat úplně otevřeně.
Proto jsme v letošním roce o pomoc požádali externistku (vystudovanou psycholožku), kterou neznal nikdo ze zaměstnanců ani nikdo z klientů (přihlásila se nám na inzerát).
Vypracovali jsme vnitřní směrnici, jak by měl průzkum probíhat a na společných poradách jsme stanovili oblasti, ve kterých chceme spokojenost zjišťovat.
Klienty jsme požádali o spolupráci formou rozhovoru, přičemž jsme je upozornili, že paní, která s nimi rozhovor povede nikdo z nich ani z nás už neuvidí, ujistili jsme je, že v materiálu, který vypracuje nebudou žádná jména a požádali jsme je o maximální otevřenost.
Těm, kteří by mohou vyplňovat dotazník jsme nabídli možnost volby. Všechny jsme upozornili, že účast na průzkumu mohou odmítnout. Rozhovory probíhaly v oddělené uvařené místnosti.
Nenapadlo nás, jak jinak dosáhnout možnosti větší anonymity.
Zde je výsledek, který nám externí pomocnice poslala:
V průzkumu spokojenosti odpovídalo 10 klientů denního stacionáře (tj. všichni, kteří červnu, kdy rozhovory probíhali, služeb stacionáře využívali), z toho jeden formou dotazníku prostřednictvím zákonných zástupců. Klienti souhlasili s rozhovorem, při kterém hodnotili služby stacionáře. Rozhovory trvaly asi půl hodiny. Někteří nehodnotili například jídlo, do stacionáře si přinášejí vlastní nebo některé aktivity, kterých se pro svůj handicap nemohou zúčastnit.
I. Jídlo
Klienti jsou spokojeni s jídlem, s jeho množstvím, které všem přišlo dostatečné i s rozmanitostí, mohou si dopředu vybrat. Uvítali by více ovoce nebo zeleniny k obědu.
Průměrná známka svačiny – 1
Průměrná známka polévky 1,2
Průměrná známka hlavní jídlo 1,1
Doba jídla klientům vyhovuje, někteří snídají později doma, tak ve stacionáři nesvačí nebo odjíždí dříve domů odpoledne, tak nevyužívají odpolední svačinu. Jeden klient si nosí vlastní jídlo připravené doma, další vybírá podle jídelníčku, pokud jsou potraviny na které má alergii, také si nosí vlastní jídlo.
II. Odpočinek
Všichni klienti využívají odpoledního odpočinku, Mohou si vybrat, jestli potřebují spánek v klidné ložnici nebo jen posedí v křesle ve společenské místnosti, popřípadě odejdou do vlastního pokoje. Nikdo si nestěžoval na nedostatek času k odpočinku, ani se nikomu nezdál dlouhý. Ti, co nepotřebují spát se nenudí, většinou si čtou noviny nebo časopisy . Spáči mají dostatek klidu v ložnici, kde je nikdo neruší, místnost je větrána, společný spánek v jedné místnosti necítí jako ztrátu soukromí. K době odpočinku klienti nemají výhrady, většinou po obědě odpočívají nebo krátce spí i doma. Pokud se unaví během denního programu mají možnost si odpočinout i mimo siestu.
III. Intimita/soukromí
Všichni klienti uvedli, že personál respektuje jejich soukromí, nikdo se nechová nevhodně necitlivě. Pokud by nastal nějaký problém, nebáli by se ho personálu sdělit.
Jeden klient si stěžoval na pro něj nepříjemné vstoupení na WC bez zaklepání, respektive nemožnost uzamčení dveří, ale chápe, že je toto opatření ve stacionáři nutné. Nikomu nepřišlo, že by jeho intimní zóna byla narušována ostatními klienty.
IV. Celkové prostředí – vzhled, pořádek …
Všichni uvedli, že ve stacionáři je vždy čisto, nikdo nezaznamenal nečistoty na prádle nebo nádobí . Byla jedna připomínka k horšímu vzduchu ve společenské místnosti, což se prý ale stává ojediněle. Všem je ve stacionáři dostatečně teplo. Nikdo si nevybavil nic nepříjemného.
V. Denní režim
Se strukturou dne jsou všichni spokojeni, dokázali by říci, kdyby jim program nevyhovoval. Klienti se nemusí příliš přizpůsobovat, jejich normální den doma probíhá podobně. Jeden klient uvedl, že kvůli odjezdu do stacionáře musí dříve vstávat než obvykle, ale nedělá mu to problém, přispi si v ostatní dny, kdy je doma.
Aktivit ve stacionáři se klienti účast podle své volby a nikdo je do ničeho nenutí, mají možnost odmítnout.Většina se ráda do všeho zapojí, pokud jim to umožňuje jejich zdravotní stav.
Rozvržení dne vyhovuje všem. Na dlouhou chvíli si nikdo nestěžoval, dva klienti řekli, že pokud by se nudili, zabaví se sami, čtou si nebo povídají. Větší únavu z množství podnětů nikdo nezaznamenal.
Dva klienti mají nejraději posezení u kávy a tři uvedli jako nejoblíbenější část dne posezení na zahradě, ostatní nemají nejoblíbenější část dne.
VI. Chování personálu
S personálem jsou všichni spokojeni, chová se laskavě, ohleduplně, pomáhá.
Průměrná „známka“ jednotlivých členů personálu je 1.
Personál vyhoví vždy, když je potřeba, dva klienti uvedli, že někdy nemá personál na ně tolik času, kolik by chtěli, protože je zaneprázdněn péčí o jiné. Osm klientů cítí, že personál podporuje jejich soběstačnost, dělá za ně jen úkony, které by sami nezvládli.
VII. Aktivity
Někteří klienti dochází do stacionáře jen v určité dny, proto neznají všechny druhy aktivit. Jiní například pro špatný zrak nemohou sledovat filmy.
Průměrné „známky“ aktivit
– pondělní arteterapie 1,6
– výrobní odpoledne s Hankou, Andreou 1,6
– fyzioterapie 1
– odpolední cvičení (prsty, oči …) 1
– společný zpěv 2
– čtení denního tisku 1
– poslech čteného slova – z magnetofonu, členem personálu – nelze hodnotit skoro nikdo si na tuto aktivitu nepamatuje.
– muzikoterapie 2
– pečení 1
– doprovodné programy 1
– je něco, co vás vysloveně nebaví ? – pokud něco takového je, klient se aktivity neúčastní. Dva se nezapojují do zpěvu, dva do pečení. Jeden nemůže pro úraz ruky vyrábět.
Oblíbené jsou křížovky, kvízy, baví je i péče o květiny. Padlo doporučení na vyšívání a více ručních prací jako háčkování, pletení.
VIII. Vztahy s ostatními klienty
Všichni uvádí, že spolu vychází dobře. Tři klienti si vzpomínají, že byla nějaká nedorozumění způsobená jiným druhem humoru, ale vyříkali si to a nyní je vše v pořádku. Rádi si popovídají, někteří se navázali přátelství. Jeden klient kolektiv nevyhledává, není mu příjemný, i pro věkový rozdíl má jiné zájmy, ale problémy s ostatními nemá. Tři klienti uvedli, že jsou rádi v kolektivu, doma by byli sami, tady mají společnost. Nálada v kolektivu je přátelská, další klient říká, že ve stacionáři jsou všichni tolerantnější, nikdo ho nekritizuje jako doma.
IX. Kontakt s jinými generacemi
Klienti si vzpomínají na dětská vystoupení, líbila se jim a rádi by viděli děti ve stacionáři častěji. Mladí lidé jsou i v personálu, klientům kontakt s mladší generaci vyhovuje
IX. Zapojení uživatelů do chodu zařízení:
Pokud tomu dovolují fyzické možnosti klientů, rádi se zapojují do pomoci ve stacionáři- mytí a utírání nádobí, péče o květiny. Ostatní alespoň vybírají filmy nebo recepty pro pečení. Personál povzbuzuje v zapojení.
Jeden klient by se rád zúčastnil výzdoby místností, návrhů na vymalování stěn, přestavění nábytku. Další by rád pomáhal na zahradě i se stromy. Ostatní nenapadá s čím novým by mohli pomoci, nejsou například dostatečně pohybliví, tak mohou pracovat jen v sedě.
X. Co byste změnili?
Jeden klient by změnil uspořádání nábytku a výzdobu v salonku, chtěl by sám přispět svými návrhy. Ostatní jsou spokojeni a nic by neměnili.
XI. Bylo Vám něco v poslední době nepříjemné?
Nepříjemný zážitek si vybavil pouze jeden klient. Nestihl si dojít na záchod. Ostatní si na nic nepříjemného nevzpomínají.
XIII.
Klienti se nebojí i nepříjemné věci říct personálu, jak řekl jeden klient ,,Můžu říct všechno“.
XIV. Sdělujete to, co se vám líbí nebo nelíbí doma?
Všichni klienti říkají doma, co dělají ve stacionáři. Rodiny se zajímají . Někteří vyprávějí i přátelům, chlubí se s výrobky.
XV. Má rodina zájem o to, co ve stacionáři děláte?
Všechny rodiny klientů se zajímají o to, co se děje ve stacionáři.