I. Úvodní slovo

V roce 2004 „oslavil“ HORIZONT tři roky své existence. Přesněji řečeno tři roky od otevření. Přípravy projektu začaly samozřejmě dávno předtím.
Po obsahové stránce se během té doby struktura projektu HORIZONT nijak výrazně nezměnila. Nemyslíme však, že by to bylo špatné znamení. Naopak – svědčí to podle nás o tom, že projekt byl dopředu důkladně a komplexně promyšlen, a že nemusel být dopracováván „za pochodu“.
Jediná výrazná změna, která se v HORIZONTU v tomto roce udála se netýká jeho obsahu, nýbrž statutu.
Vedení církve a Ústředí Diakonie a misie se rozhodlo udělit všem střediskům právní subjektivitu a HORIZONT se tak stal samostatnou církevní právnickou osobou. Je registrován v rejstříku Ministerstva kultury pod názvem HORIZONT – penzion pro seniory, středisko Diakonie a misie Církve československé husitské. Nepřestal tedy být součástí Diakonie a misie. Máme teď však větší autonomii v jednání se všemi partnery. Doufáme, že tato změna bude ku prospěchu našim uživatelům i zaměstnancům, ačkoli ji pravděpodobně nebudou příliš registrovat, neboť – jak bylo řečeno – provozu zařízení se nijak nedotýká.

„Nový“ HORIZONT převzal samozřejmě všechny závazky „starého“. Všechny úřední změny s tím spojené a vypracování potřebných dokumentů se uskutečnilo v první polovině loňského roku.
To, že nedošlo ke skutečně výrazným změnám v koncepci projektu, neznamená pochopitelně, že bychom nemuseli provádět některé úpravy, a že se nesnažíme o žádné změny či vylepšení. Nechceme, aby fungování HORIZONTU byla jen rutina. I do budoucnosti počítáme se zachováním základní struktury a zároveň se budeme snažit o změny, oživení a rozmanitost v jednotlivostech. Ve všem pak budeme usilovat o co nejvyšší kvalitu služeb a spokojenost jejich uživatelů.
Jaká je základní struktura projektu HORIZONT ?
Jde o spojení následujících služeb :
trvalé ubytování, pečovatelská služba v penzionu i v okolí, soužití generací, provoz denního centra a aktivizační programy. .
Tyto služby jsou určeny seniorům a postiženým občanům a všechny jsou vedeny základní myšlenkou soužití generací.
Jsme rádi že se daří spojení těchto služeb i obsahový záměr. Nechceme však „usnout na vavřínech“, víme, že stále je možné něco zlepšovat.
Děkujeme všem, kdo nám při realizaci projektu pomohli a pomáhají.

Marta Jurková, předsedkyně střediskové rady
Jiří Přeučil, ředitel penzionu.

II. Organizace a její poslání

Názorovým východiskem k sociální práci a tedy i k založení HORIZONTU byla úcta k životu a k bližnímu pramenící z křesťanské víry, a z toho plynoucí snaha pomáhat těm, kteří jsou v obtížné životní situaci. Ať chceme nebo ne, stáří k obtížným situacím života patří.
Skupinu seniorů jsme vybrali ze zkušeností z dřívějšího působení v této oblasti a také proto, že křesťanské tradici je úcta ke stáří, rodičům a předkům vlastní.
Chtěli jsme se připojit k těm, kteří se snaží uskutečňovat změnu v přístupu k seniorům, k těm, kteří odmítají provádět pomoc starým či postiženým lidem neosobním, rutinním způsobem.
Uvědomujeme si kontinuitu generací. To, že jedna generace předchází druhé a zároveň, že generace přechází v generaci další, že mladí stárnou. Také to, že dnešní mladší generace žijí z toho, co dobrého (i špatného) vytvořily generace předchozí, stejně jako to, že dnešní střední a mladší generace připravují svět, ve kterém budou (nebo by alespoň měli) žít generace následující. Jinými slovy uvědomujeme si odpovědnost generací za sebe navzájem – rodičů za děti i dětí za rodiče. Zároveň si uvědomujeme, že tato vzájemnost někdy nefunguje, a to z různých důvodů – děti nejsou nebo jsou daleko či zodpovědnost a lásku vůči rodičům necítí, jindy potřebují s péčí pomoci apod.
Z pozorování víme, že přes všechny proklamace a změny v rétorice i v politice, jsou staří lidé odsouváni na okraj, že naše civilizace (tj. naše okolí i my sami) se svým důrazem na prosperitu a růst s nimi nemá trpělivost, nedokáže je brát jako rovnocenné partnery, často nerespektuje jejich osobnost , že do jednání s nimi se někdy vtírá pocit moci a převahy a tzv. paternalismu. My však chceme, aby u nás senioři byli centrem našeho úsilí.
Víme také, že je leckdy obtížné se uvedeným stereotypům a sklonům bránit. Zkušenost nám ukazuje, že bránit se jim lze úspěšněji v menších zařízeních a proto jsme vybudovali penzion „rodinného“ typu.
Jako určitou výzvu některým stereotypům a zároveň jako výsledek zkušenosti, že v určitém věku a situaci je potřeba, aby člověk měl vždy, v každé chvíli na koho se obrátit, jsme se snažili zaangažovat do projektu mladé lidi. A to tak,aby žili vedle seniorů, pomáhali jim a obě generace se učily žít spolu a respektovat se i mimo příbuzenské vztahy. Toto pojetí zařízení pro seniory se nám zdá být svým způsobem unikátní. Víme, že se v tom máme stále co učit, ale zároveň se domníváme, že tím ukazujeme cestu i jiným zařízením tohoto typu. Především těm, které dosud využívali vojáky na náhradní civilní službě.
Ačkoli jsme zdůraznili křesťanskou motivaci a i když jde o zařízení CČSH, bylo nám od začátku jasné, že se nechceme soustřeďovat pouze na „své“ lidi ať členy církve či křesťany vyznáním, a to ani mezi klienty, ani mezi zaměstnanci (což by ostatně neodpovídalo křesťanskému duchu). Je však třeba, aby všichni, kdo jsou na projektu zaangažováni – tedy zaměstnanci i klienti -respektovali alespoň v základní míře postoje, které nás křesťanství učí zaujímat vůči bližním..
Ti, kteří služby potřebují, by je měli umět „neideologicky“ přijímat, a ti, kdo je poskytují by tak měli činit stejně „neideologicky“.
HORIZONT je především díky svému umístění do značné míry projektem lokálním. Většina klientů i personálu jsou obyvateli určitého regionu a mezi místními obyvateli nemá CČSH příliš silné zastoupení. Přesto se zde podařilo HORIZONTU poměrně zdomácnět. Stalo se tak díky otevřenosti místních obyvatel a zejména obecnímu úřadu MČ. Jsme jim za to vděčni.
Chceme, aby právě otevřenost byla charakteristickým znakem HORIZONTU, a proto se snažíme mít „dveře dokořán“ pro všechny..

III. Struktura organizace

Církev československá husitská zřídila svou Diakonii a misii CČSH, která měla několik dílčích středisek, mezi něž patřil i HORIZONT. Zkušenost ukázala, že bude praktičtější , aby střediska měla více samostatnosti i odpovědnosti v jednání, uzavírání smluv apod. Proto proběhla změna organizační struktury a střediska od roku 2004 jsou samostatné církevní právnické osoby, aniž by při tom přestaly být členy DM CČSH.
V čele střediska HORIZONT stojí Středisková rada a v čele střediskové rady její předsedkyně. Rada se schází podle potřeby, ale nejméně jednou za 3 měsíce. Středisková rada je nadřízený a kontrolní orgán pro ředitele penzionu. Ve Střediskové radě jsou zástupci zaměstnanců, MČ Praha – Suchdol a CČSH.
Ředitel vede penzion a za svou činnost je zodpovědný Střediskové radě. Závažná rozhodnutí a změny je povinen s ní konzultovat. Na jednáních rady její členy informuje o činnosti projektu HORIZONT. V části projektu týkající se terénní pečovatelské služby a denního stacionáře je za svou činnost odpovědný také Úřadu MČ.
Dále k personálu patří pečovatelky, stáli dobrovolníci, údržbář a účetní.
Pečovatelky se periodicky střídají v týdenních cyklech ve třech částech provozu, tedy v péči o klienty stacionáře a penzionu, v péči o klienty v terénu, u rozvozu obědů a v úklidu penzionu. Služebně nejstarší pečovatelka zastupuje ředitele v době jeho nepřítomnosti.
Dobrovolníci se také periodicky střídají v týdenních cyklech v nočních a víkendových pohotovostních službách.
Údržbář má na starosti technickou stránku budovy, výtah, kotelnu, zahradu atd. a odstraňuje nahlášené závady.
Účetní připravuje podklady pro finanční kontroly, vyúčtování dotací a grantů. Ředitel s ní konzultuje některé vyšší výdaje a rozpočet.
IV. Jak konkrétně probíhal projekt v roce 2004
Jak bylo řečeno naše služby se navzájem prolínají. Nakolik to však bude možné, pokusíme se – kvůli přehlednosti – uvést je odděleně.
a) ubytování seniorů
Senioři, respektive seniorky, zde bydlí trvale. Dbáme na jejich soukromí a klid a proto bydlí samostatně. K dispozici jsou zde garsoniéry a byty 1+1. V bytech jedna plus jedna mohou bydlet i manželské páry. Tak tomu bylo ve dvou případech do poloviny tohoto roku. V červnu však oba pánové zesnuli a tak zde v současné době bydlí pouze samé ženy. Velmi důležité je pro nás, aby se v celé budově cítily skutečně jako doma a aby mezi nimi a personálem, ale i mezi nimi navzájem panoval přátelský vztah. O tom, že tomu tak je, nejlépe svědčí skutečnost, že se během roku několikrát bez jakékoli vnější „záminky“ i bez „inspirace“ personálem sešly ve společenské místnosti penzionu, aby si popovídaly.
Scházejí se však i pod „záminkami“, kterými jsou nejčastěji jejich výročí narození. Bývá zvykem, že o svých narozeninách každá připraví ve společenské místnosti občerstvení a pozve všechny ostatní Navštěvují se i vzájemně v bytech.. Kdyby vztahy mezi nimi nebyly tak vřelé, tak by to samozřejmě nedělaly. Několik klientek se rozhodlo společně „adoptovat na dálku“ chlapce s Ugandy.
Každý byt se skládá z pokoje (respektive dvou), předsíně a koupelny, v níž je WC, sprchový kout a umyvadlo. K vybavení bytu patří kuchyňská linka s elektrickým sporákem, telefon a připojení na televizní anténu a bezpečnostní signalizace. Nábytkem si jej zařídí obyvatelky sami, pokud ho nemají dostatek, jsme schopni jej sehnat my.
Obyvatelky si ve svých bytech hospodaří samostatně a personál jim v tom pomáhá v míře, kterou si sami určí. Nabízíme jim všechny úkony standardní pečovatelské služby, tedy:
dovoz obědů domů, možnost docházení na obědy do stacionáře, malé i velké úklidy, doprovody k lékaři, na úřady nebo procházky, pochůzky a nákupy, asistence při osobní hygieně, praní a žehlení prádla.
Dále některé nadstandardní úkony: předčítání lidem se zrakovým postižením, či využívání knihovny pro nevidomé, měření tlaku, cukru v krvi, využívání magnetoterapeutického přístroje a solária. Zajišťujeme také pravidelné docházení masérky a pedikérky do penzionu.
Obyvatelky si sami rozhodnou, které služby budou využívat, jak často atd. V určité míře jsou služby zdarma, pokud by je chtěli častěji, tak by si za ně připlácely. Dosud však původní nabídka stačí. Péči pochopitelně přizpůsobujeme i aktuálnímu stavu klienta – zintenzivňujeme ji v obdobích nemoci či jinak zhoršeného stavu, po návratu z hospitalizace apod. nebo ji omezujeme, když se cítí subjektivně dobře a chce některé činnosti vykonávat sám.
Žádost o přijetí si mohou podat zájemci z celé republiky. Jako ve většině zařízeních tohoto typu je i penzion HORIZONT plně obsazený a funguje seznam žadatelů. Po uvolnění některého bytu ředitel penzionu z tohoto seznamu na základě informací v přihlášce a dotazníku, který k ní patří, udělá základní výběr, který předloží k posouzení střediskové radě. Ta učiní užší výběr. Její členové osloví vybrané kandidáty a navštíví je v jejich domácím prostředí. Na základě těchto návštěv je vybrán nový obyvatel penzionu, který naše služby skutečně potřebuje nejvíce a zároveň je pro zařízení tohoto typu vhodný.
V penzionu je stále přítomen někdo, na koho se klienti mohou obrátit. Od 7 do 19 hodin jsou to pečovatelky a ředitel. Přes noc a během sobot, nedělí a svátků naši dobrovolníci.
Na podzim probíhala nečekaně dlouhá a náročná oprava stoupacího potrubí teplé a studené vody. Velmi – mnohem více než jsme předpokládali – zkomplikovala život našim obyvatelkám (a v menší míře i klientům, kteří chodí do stacionáře na obědy). Chtěli bychom jim všem poděkovat za trpělivost, se kterou narušení klidu v penzionu přestáli.

b) soužití generací
V penzionu jsou 3 ubytovací jednotky kolejního typu pro 4 dobrovolníky, kteří pro nás vykonávají výše zmíněnou pohotovostní službu. Střídají se vždy po týdnu. Starají se o bezpečnost a klid v domě, jsou k dispozici klientům, pokud něco potřebují, a mají k sobě přepnutu bezpečnostní signalizaci. Během víkendu každou z obyvatelek navštíví a přesvědčí se, zda je u ní vše v pořádku. Obyvatelky vědí, že se na dobrovolníky mohou kdykoli obrátit, pokud se jim například udělá špatně nebo se jim stane něco v bytě. Dobrovolníci mají pokyn, jak reagovat v neobvyklých, např. havarijních situacích. O své službě píší hlášení.
Dvě různé generace bez příbuzenských pout se tak učí žít pohromadě a starat a zajímat se o sebe navzájem. Jsme rádi, že mezi sebou mají dobrý vztah. Rádi bychom však našli nějaký nenásilný způsob, aby se i některých akcí účastnili společně, aby se navzájem poznali lépe a důvěrněji. Není to však lehké, neboť životní styl i zájmy obou generací se liší. Že to však je možné jsme si ověřili např. tak, že jsme v penzionu uspřádali 4 kursy „Uvedení do tajů internetu“, který lektoroval jeden z dobrovolníků, a kterých se některé obyvatelky zúčastnily, nebo přednášku o „Adopci na dálku“, kterou přednesla jedna z dobrovolnic.
V nadcházejícím roce bychom těmto dobrovolníkům rádi zajistili nějaký výcvik pro zacházení a komunikaci s naší skupinou uživatelů.
c) aktivizační programy
V penzionu jsou dvě větší místnosti, kde mohou tyto akce probíhat. Jde jednak o jídelnu, respektive společenskou místnost a dále o tzv. ergoterapeutickou dílnu. Dále je zde malá místnost s počítačem, který má připojení na internet a je k dispozici pro seniory z penzionu i okolí.
Všechny doprovodné programy jsou otevřeny všem – nejen obyvatelkám penzionu, ale i klientům terénní pečovatelské služby a dalším zájemcům (nejen z řad seniorů) z okolí.
V části těchto akcí se promítá duchovní a ideová orientace zakládající organizace, tedy CČSH, a pro věřící část obyvatelek jsou nejdůležitější. Jsou to jednak pravidelné husitské bohoslužby a za druhé biblické hodiny. Na obě tyto akce sem dochází paní farářka z Roztok u Prahy. Snad je to zbytečné, ale raději přesto zdůrazníme, že tyto akce (stejně jako všechny ostatní) jsou nabízeny, ale nikoli vnucovány, a k účasti na nich není vyvíjen žádný nátlak.
Dalšími pravidelnými akcemi jsou videokavárny a hudební kavárny. Jak bylo zmíněno, dochází do penzionu pravidelně pedikérka a masérka, v budoucnosti bychom zde rádi pořádali nějaká rehabilitační cvičení. Záleží to na tom, zda se nám podaří sehnat cvičitelku, která by sem dojížděla.
Další pořádané akce jsou nepravidelné. Jde především o přednášky, koncerty a kursy.
Už v prvním roce provozu se ukázalo, že seniorky z penzionu ani z okolí nemají o ergoterapeutické aktivity příliš velký zájem. Přesto se však snažíme několikrát do roka zde uspořádat nějakou rukodělnou akci. Dochází na ně ale spíše mladší zájemkyně z okolí.
V letošním roce zde 2x vystoupily děti z mateřské školy. Pořádali jsme společné pečení velikonočního a vánočního cukroví. Několikrát do roka uspořádáme při různých příležitostech společenské odpoledne pro seniory.
Pokud nás někdo požádá a pokud je to v našich možnostech poskytneme prostory v penzionu i pro akce, které nepořádáme přímo my. Místní ošetřující lékař využil naší společenskou místnost pro odvykací kurs pro kuřáky, nacvičuje zde suchdolský pěvecký sbor, paní učitelka zde vyučuje klasický zpěv. Domníváme se, že tato naše vstřícnost velmi prospívá k tomu, aby v této lokalitě HORIZONT zdomácnil a snad tím přispíváme i k budování občanské společnosti.
Žádné z těchto akcí nesmí narušovat klid obyvatelek penzionu ani provoz pečovatelské služby v terénu a stacionáře pro seniory a postižené spoluobčany, proto se konají v době kdy stacionář není v provozu.

d) stacionář
Stacionář totiž působí ve stejných prostorách, ve kterých se odehrávají výše zmíněné aktivity. Klienti stacionáře přitom mají samozřejmě přednost.
Ve stacionáři nabízíme nepřetržitý dohled nad postiženými občany, kteří potřebují stálou přítomnost druhé osoby a pomoc i při základních úkonech sebeobsluhy. Stacionář funguje v pracovních dnech a umožňuje tak příbuzným postižených spoluobčanů docházet do zaměstnání, zařizovat si potřebné věci a od náročné péče o svého blízkého si trochu odpočinout. V současné době není tato jeho kapacita plně využita, neboť v Suchdole není více postižených, kteří by tuto službu potřebovali a pro ostatní městské části je příliš vzdálen.
Ve stacionáři však také podáváme obědy seniorům z okolí, kteří o to mají zájem. Vytvořila se zde skupina klientů (částečně z penzionu, částečně z okolí), které sem nepřivádí zdaleka jen potřeba se najíst (mohli by si nechat vozit obědy domů jako ostatní klienti pečovatelské služby), ale které pojí i přátelský vztah. Mohou si zde spolu denně popovídat, docházka do stacionáře je pro ně i určitá tělesná aktivita a dodává to jejich životu řád. Většina z návštěvníků stacionáře k nám dochází i na naše společenská odpoledne, což svědčí o tom, že se zde cítí dobře.
Provoz stacionáře vykonáváme ve spolupráci s Úřadem Městské části Praha – Suchdol, který nám na jeho provoz výrazně finančně přispívá. Totéž platí i o terénní pečovatelské službě.
e) terénní pečovatelská služba
Také ta, jak bylo uvedeno, je poskytována v součinnosti s Úřadem MČ. Respektive Úřad vystupuje v roli objednavatele, penzion HORIZONT v roli poskytovatele. MČ tedy dává HOTIZONTU na provoz stacionáře a pečovatelské služby dotaci a dává mu k dispozici některé vybavení, jako např. režon nebo automobil s řidičem na rozvoz obědů.
Pečovatelská služba je určena pro klienty s trvalým bydlištěm v tomto regionu. Není-li ale kapacita klientů naplněna, může penzion vysílat pečovatelky i jinam v dostupném okolí. Suchdolští však mají přednost. Ve způsobu provádění pečovatelské služby a za nakládání s prostředky na ni je HORIZONT odpovědný Úřadu MČ. Měsíčně dodává statistické hlášení o pečovatelské službě a čtvrtletně finanční vyúčtování. Z Úřadu sem chodí finanční kontroly.
Pečovatelky vycházejí z penzionu do bytů klientů a k rozvozu obědů. Ty odebíráme z místní školní jídelny. Klientům nabízíme tytéž pečovatelské úkony jako obyvatelkám penzionu, tedy: dovoz obědů domů, možnost docházení na obědy do stacionáře, malé i velké úklidy, doprovody k lékaři, na úřady nebo procházky, pochůzky a nákupy, dohled doma i ve stacionáři, asistence při osobní hygieně doma i ve středisku osobní hygieny, praní a žehlení prádla. Dále některé nadstandardní úkony: předčítání lidem se zrakovým postižením, měření tlaku, cukru v krvi, využívání magnetoterapeutického přístroje a solária. I oni samozřejmě mohou chodit do penzionu na masáže a pedikúru, stejně jako na všechny doprovodné aktivity.
f) dobrovolnictví
Většinu z doprovodných aktivit zde vykonávají dobrovolníci. V tak malém zařízení, s tak malým publikem i rozpočtem by to ani jinak nešlo. Jsme jim vděčni za to, že jsou ochotni zdarma a ve svém volném čase obohacovat program našich klientů a klientek. Většina z těchto dobrovolníků jsou známí někoho z personálu nebo lidé s nimiž přijdeme do styku shodou okolností a oni jsou ochotni život našich klientek nějakým způsobem obohatit a zpříjemnit.
Někdy jsou poněkud ostýchaví a tak je třeba, abychom je – s nadsázkou řečeno – nutili. Myslíme však, že ač se někteří z nich z počátku bránili k nám přijít, nakonec měli všichni ze svého vystoupení dobrý pocit.
Tento zdroj dobrovolníků však není nevyčerpatelný. Proto jsme se v tomto roce pokusili sehnat nějaké dobrovolníky prostřednictvím internetu a letáčků na vysokých školách. Bohužel dosud bezvýsledně a jsme stále nuceni spoléhat na osobní kontakty. Na případné zájemce, kteří by nám chtěli zahrát, něco odpřednášet apod. čekáme s otevřenou náručí.
O podílu dobrovolníků při zajišťování pohotovostní služby jsme se už zmínili.

STATISTICKY vypadá činnost HORIZONTU za poslední rok takto:

Pečovatelská služba

Dovoz obědů domů: 9 679, podání oběda ve stacionáři: 2 789
Nákupy pro klienty v terénu: 31, nákupy pro klienty v penzionu: 17
Pochůzek pro klienty v terénu: 64, pochůzek pro klienty v Horizontu: 50
Běžných úklidů v terénu: 64, běžných úklidů v penzionu: 192
Velkých úklidů v terénu: 22, velkých úklidů v penzionu: 20
Praček vypraných pro klienty: 72
Dohled nad postiženým ve stacionáři (v hod): 689, dohled v domácnosti (v hod): 65
Pomoc postiženému na WC: 178, podání jídla postiženému: 356
Pohotovostních hodin odsloužených dobrovolníky: 5 208
Masáže : 38 návštěv masérky – 152 obsloužených klientů
Pedikúra: 20 návštěv – 111 obsloužených klientů

Během roku 11 klientů v terénu zesnulo a 6 jich bylo trvale hospitalizováno. Terénní pečovatelská služba získala 24 nových klientů, 22 z nich je občany MČ Praha – Suchdol. Úřadem bylo vydáno rozhodnutí na 32 nových pečovatelských úkonů. Další tři jsou pro klientky mimo tento katastr.

Doprovodné a aktivizační programy v penzionu
Bohoslužba: 20,
biblická hodina: 40
Hudební kavárna: 35
videokavárna: 12
Kursy – počítačový víkendový: 4x – celkem30 účastníků,
-košíkářský celodenní: 2x – celkem 21 účastníků,
– odvykací pro kuřáky večerní: 6x – celkem 9 účastníků
společenská odpoledne pro seniory: 4 – (3. výročí otevření HORIZONTU, Den seniorů, Předvánoční besídka, Vánoce pro sólisty)
koncerty: 4 – (Putování světem – prof. Václav Žilka s dospělými i dětskými žáky, Pohoda s českou hudbou – prof. Jaromíra Škampová s vnukem Matoušem, violoncellový koncert konzervatoristy Jana Skleničky, Dvořák ve vzpomínkách J.B. Foerstera)
vystoupení dětí z mateřské školy: 2 – (vítání jara, vánoční besídka)
přednášky: 11 (Adopce na dálku, Amnesty International, Povídání o Francii, Pesah – židovské velikonoce, Povídání o Irsku, Zajímavosti ze světa islámu, Island, Podkarpatská Rus a monastýry v Moldávii, Austrálie, Eskymáci z Baffinova ostrova, Spanilá jízda ke spolupráci DM se Zambií)
Na projektu se podílelo 40 dobrovolníků (včetně 19 dětí a učitelek z MŠ)

V. Poskytování informací a spolupráce s veřejností
Už jsme uvedli, že chceme být co nejvíce otevření – uvnitř i navenek.
Proto se snažíme poskytovat dostatek informací klientům i okolní veřejnosti.
Každá z obyvatelek penzionu dostává program na měsíc dopředu – je v něm jednak rozpis pečovatelské služby v penzionu a dále přehled doprovodných aktivit na daný měsíc.
V programu jsou také informace o chytaných změnách, opravách a všech novinkách v penzionu.
Klienti jsou také s předstihem informováni o jednáních Střediskové rady, aby se tam mohli dostavit přednést své požadavky, návrhy, náměty i stížnosti. K tomu, aby tak činili jsou ostatně vyzýváni nepřetržitě během celého roku. O jednáních střediskové rady jsou informováni i naši stálí dobrovolníci a mohou tam vyslat svého zástupce. Ve Střediskové radě je i zástupkyně MČ Praha – Suchdol.
Program doprovodných aktivit dostávají i ti klienti z terénu, kteří o něj projeví zájem. O těchto akcích jsou informováni i obyvatelé z okolí – program a pozvánky na různé akce je vyvěšen ve vývěsce Horizontu, Úřadu MČ, čekárně zdejší praktické lékařky a na veřejných vývěskách.
O možnosti ubytování v penzionu mohou zájemci získat informace např.v ročence Adresář poskytovatelů sociálních služeb, brožuře Informace, kontakty a sociální služby pro seniory vydaných MCSSP, v Informačním centru Kontakt, na lince Seniortelefon Života 90 atd.
V komunikaci se zájemci upřednostňujeme osobní styk. Zájemce, který se nám ozve, pozveme, aby si penzion prohlédl a seznámil se s jeho chodem. Nemá-li o osobní návštěvu zájem, mailem nebo poštou mu pošleme žádost o přijetí, dotazník a základní informace.
Několika zájemcům, kteří se zde byli podívat se zde zalíbilo natolik, že sem chodívají na některé doprovodné aktivity. Jsou to nejen obyvatelé ze Suchdola, ale i dále z Prahy 6, 1 i 9.
O fungování terénní PS a stacionáře se zájemci dozvídají z naší vývěsky, informace jim poskytnou na Úřadě MČ, NO CČSH Dejvice, v obou ordinacích zdejších praktických lékařů. Na tato místa doplňujeme letáčky s nabídkou služeb a návodem, jak o ně zažádat.
Organizace s nimiž spolupracujeme nejvíce jsou středisko DM CČSH Domeček – chráněná dílna a Diakonie Broumov. Dále ICN, Diakonie CČE, od nichž získáváme informace a jejichž služeb využíváme především při vzdělávání zaměstnanců

VI. Finanční zpráva

Celkové výdaje za rok 2004 činí 2 502 495 Kč.
V tomto roce získal Horizont podporu z následujících zdrojů:
Z dotace ministerstva práce a sociálních věcí jsme pokryli 39% nákladů.
Magistrát hlavního města Praha a Úřad MČ Praha-Suchdol nás púodpořili každý z 23% výdajů. 15% činily příjmy od klientů a 1% sponzorské dary.

VII. Poděkování

Všem kdo nám jakkoli pomohli, kdo nás podporují, kdo nám důvěřují a těm, kdo nám přejí přímně DĚKUJEME.
Jmenovitě těm, kteří nám pomáhají nejvíc:
především Pánu Bohu za vše
A dále – za trpělivost, s jakou snášeli případnou nedokonalost našich služeb i nás samotných děkujeme našim klientkám a klientům,
– za podobnou snášenlivost vůči nám i občasným rozmarům našich klientů a klientek děkujeme našim kolegyním paní Pavle Valentové, paní Romaně Miňovské a slečně Kláře Pokorné
– za bdělost a ochotu při svých službách děkujeme našim „pohotovostním“ dobrovolníkům Aleši Pavlovi, Ivě Průškové, Jiřímu Pančochovi a Lucii Pivoňkové
– za pečlivost, s jakou si připravovali svá vystoupení děkujeme dalším našim dobrovolníkům panu profesoru Žilkovi a jeho žákyním, panu Tomáši Tožičkovi, slečně Ivě Průškové, paní Dagmar Kafkové, paní Jaromíře Škampové a jejímu vnukovi Matoušovi, panu Luďkovi Axmanovi, slečně Silvii Hlaváčkové, panu Janu Skleničkovi, panu Martinovi Krylovi a jeho kolegyni, paní Věře Moosové, panu Filipovi Kolmanovi, paní Nelly Rasmussenové, dětem a paním učitelkám z mateřských škol „U lesa“ a v Gagarinově ulici.
– za finanční podporu děkujeme Ministerstvu práce a sociálních věcí,Úřadu Městské části Praha – Suchdol, Magistrátu Hlavního města Praha,
– za příkladnou ochotu a spolupráci děkujeme děkujeme – panu starostovi Václavu Čížkovi, paní Janě Krulíkové, paní Jolaně Václavkové a paní Jitce Olejníkové z Úřadu Městské části Praha – Suchdol
– paní farářce Jarmile Kučerové
-panu doktorovi Jozefu Čupkovi a paní doktorce Marii Majerové a jejich zdravotním sestrám paní Magdaléně Turchichové a paní Anežce Hronkové
– paní Ivaně Fořtové a zaměstnankyním školní jídelny
– panu Vlastimilu Rysovy a zaměstnancům restaurace „Na Farmě“.
a všem ostatním, na které jsme zapomněli děkujeme za to, na co jsme zapomněli.
Věříme však, že vposled to zapomenuto nebude a skryto nezůstane