• Jaro pokračovalo tím, že rozkvétaly další druhy stromů a ty rozkvetlé v dubnu odkvétaly a jejich okvětní lístky melancholicky poletovaly vzduchem a leckdy bylo květových vloček na zemi víc než v zimě těch sněhových.

• Na procházkách jsme stále častěji navštěvovali komunitní zahradu, kterou můžeme nazývat „suchdolskou oázou“. Vždy je zde na co koukat – vylepšené bludiště z vrbového proutí, postupující stavba amfiteátru, Velká „camera obscura“, nově rozkvetlé květináče z pařezů atd.

• Kromě stále delších procházek a vysedávání na zahradě nás jarní počasí lákalo k výletům. V květnu jsme si dopřály dokonce 4. Dva z nich byly kratší a dva celodenní. Na kratší výlety jsme se vydali jednak ke zřícenině na Babě a za druhé ke studánce do Lysolaj.
• Cesta k podbabské zřícenině byl nápad našeho uživatele denního stacionáře. Navíc jeho kamarádka z gymnázia zde poblíž bydlí a tak souhlasila s tím, že bude dělat průvodkyni. Nejprve jsme se vydali ke kostelíku sv. Matěje a pak jsme pokračovali ke zřícenině. Šlo původně o vinný lis, v 19. století přestavěný na „romantickou zříceninu“. Dnes je bohužel zcela pomalovaný grafitti a nikterak romanticky nepůsobí. Romantické je už jen místo, kde stojí a výhled na řeku. Praha z té perspektivy vypadá úplně jinak. Pro všechny z nás byl tento krátký výlet příjemným zpestřením.

• Druhý malý výlet byl nápadem výtvarnice Hanky. Místo jedné výtvarné dílny se sešla u studánky v Lysolajích. Příjemné bylo i mezigenerační setkání s mladými lidmi, kteří byli kolegové a přátelé Hanky. Oživení znamenalo i setkání s řádovou sestrou dominikánkou, která tam shodou okolnosti přišla čerpat vodu. Tamní pramen má pověst ne-li přímo léčivého, tak jistě zdravého. Proto každý člen naší výpravy odcházel obtěžkán aspoň jednou pet lahví. I tento odpolední výlet byl pro všechny příjemným vybočením z běžného stereotypu. Pravděpodobně by se z toho mohla stát každoroční tradice.

• První ze zmiňovaných celodenních výletů mířil do ZOO. Hlavním lákadlem bylo shlédnutí dvou letošních přírůstků – sloního a gorilího mláděte. Oba jsme viděli a s nimi i spoustu dalších zvířat. Mnozí z účastníků nebyli v ZOO už dlouhá desetiletí a tak mohli obdivovat, jak se prostředí pro zvířata za tu dobu zlepšilo.

• Druhý celodenní výlet byl na zámek a pivovar ve Ctěnicích. Pivovarem nás provázela pravá selka a zámkem ježibaba. Příjemným bonusem prohlídky pivovaru byla ochutnávka lahodného piva. Pivovar i zámek se velice líbil a tak jsme rádi, že se výlet vydařil.

• Pod patronátem Daniely začal další cyklus „klubu pamětníků“. Setkání byla přesunuta na středeční odpoledne a témata už nejsou vypisována dopředu a to i pro spokojenost klientů.

• V průběhu května probíhal průzkum spokojenosti klientů stacionáře formou individuálních rozhovorů s externí pracovnicí. Ze strany klientů se tak objevilo několik postřehů, přání a cílů, na které se do budoucna budeme soustředit.
• V minulém zápise jsme se zmínili o nové ceduli s novým logem a před koncem měsíce byla cedule doplněna o tabulky se seznamem nabízených služeb.

• V Horizontu proběhlo v květnu 5 akcí:
• Nejprve přišel Drahomíry kamarád Tomáš Havránek a povídal nám o své nedávné cestě do Jižní Korey. Přednáška byla velice poutavá a u posluchačů měla úspěch.

• Následující týden přišla Markéta Kiratli, aby nám pověděla nějaké zajímavosti o operách Bedřicha Smetany. Přednáška byla poutavá a doplněna i o hudební ukázky.
• Krátce poté tu byl farář CČSH Aleš Jaluška, který přes dvacet let působil jako vězeňský kaplan v těžkém žaláři ve Valdicích. Je to strhující vypravěč, kterého všichni poslouchali se zatajeným dechem.

• Následující týden sem zavítal pan režisér Pavel Marek, syn našeho klienta téhož jména. Je to nejen režisér, ale i scénárista a pedagog FAMU. Jeho přednáška se jmenovala „Co je drama a jak je vyprávět prostřednictvím filmu“. Nejprve povídal o tom, co dělá „příběh“ příběhem a jaké podstatné části musí mít, což vypozoroval a definoval už Aristotelés a poté tento výklad doplnil i filmovými ukázkami. Ke konci se tento úvod do filmové vědy přehoupl k debatě o současném české kinematografii a o tom, co jí (resp. filmařům) komplikuje život. Debatovalo se dlouho a zajímavě a myslíme, že každý odcházel spokojen.

• A na konci měsíce jsme tu měli vystoupení dětského pěveckého kroužku ZŠ ve Vokovicích. K tomu není nic potřeba dodávat – lidové písničky a přítomnost dětí naše klienty vždy potěší. Na závěr nám děti rozdaly vlastnoručně vyrobené papírové květiny a my jen doufáme, že zase za rok přijdou.