Měli jsme tu několik mládežnických návštěv – od miminka po teenagery.

Začněme těmi miminky. Před časem se nám ozvala jedna z místní maminek s tím, že ji napadlo, že by si sem s nějakými kamarádkami a jejich ratolestmi přišli pohrát s našimi seniory. A tak těsně před vánocemi sem dorazily Adéla Skálová a Kateřina (dříve Turchichová) se svými dcerami. A setkání bylo velmi příjemné. Všichni, kdo mohli se vyslovili pro opakování a pokračování. Doufáme, že tak v novém roce na „miminkování“ navážeme.

Další dětská generace byly děti z mateřské školy Antonína Čermáka. Je to už asi tříletá tradice. Letos bylo společné zdobení perníčků obohacené o společný zpěv koled. Jedna z paní učitelek dokonce přinesla kytaru a tak byl zajištěn i doprovod. Lucie, která na setkání byla za personál Horizontu, zde vede „muzicírování“ a hraje na ukulele. Takže poté, co byly všechny perníčky ozdobeny si všichni zazpívali pár koled a domluvili se, že bychom se mohli setkat zase před velikonocemi.

Dočkali jsme se i generace školáků a to žáků ze ZŠ ve Vokovicích. Jejich pěvecký kroužek u nás už jednou vystupoval a jejich vystoupení se líbilo. Když nám tedy nabídli adventně laděný program, nemohli jsme odmítnout.

Po školních dětech přišli adolescenti ve středoškolském, resp. vysokoškolské věku. Byla to další obvyklá adventní návštěva – členové pionýrského oddílu Kočovníci. Jejich vystoupení bylo příjemné. Oba starší z vystupujících jsou navíc velmi dobří kytaristé, což vystoupení ještě zpestřuje. Doufáme proto, že Kočovníci nás zase navštíví i příští rok.

14.12. jsme měli svou obvyklou předvánoční besídku a ta se také neobešla bez dětí. Už tradičně nám ji zpestřily děti z MŠ U lesa. Připravily si adventní pásmo, rozdaly přítomným seniorům přáníčka a hlavně jim vyloudily úsměv na tvářích. V druhé časti besídky se iniciátorkou společného zpěvu stala paní Vlčková. A vzhledem k tomu, že nás navštívila bývalá kolegyně Klára, která je obdařená hudebním talentem, tak paní Vlčkovou a několik dalších odvážlivců mohla doprovodit na piano. Kromě dětí a společného zpěvu jsme si mohli poslechnout vánoční úvahu předsedy Střediskové rady Lukáše Volkmana. A došlo i na pohoštění – část z vlastních zdrojů personálu, část cukroví vyrobily klientky stacionáře pod vedením Daniely, maso a sýry věnoval majitel restaurace Na Farmě. Nechyběl ani tradiční přípitek vynikajícím „vaječňákem“, který udělala opět Romana.

V Horizontu měl proběhnout i mládežnický koncert, ale z důvodu onemocnění místo sester Kálolových dorazil jejich tatínek a náš každoroční host, ing. Kálal. Nabídl se, že aby publikum, které na koncert vážilo cestu, nebylo zklamáno, přijde povídat o své cestě Skandinávií. Tato přednáška měla úspěch a my touto cestou ještě jednou děkujeme za obětavost.

V prosinci jsme tu kromě nečekané Skandinávie měli ještě jednu cestovatelskou besedu. Pan Vítězslav Havránek nám přišel povídat o Arizonských kaňonech. Je tu už známý a všichni víme, že má své pořady pečlivě připravené, tak nás hojná návštěvnost nepřekvapila. Viděli jsme spoustu nádherných fotek a povídání o kaňonech bylo opravdu úspěšně.

A jako poslední přednášku v tomto roce jsme měli o bezpečnosti seniorů. Tentokrát šlo o to, jak se bránit podvodným firmám, pro které se vžil název „šmejdi“. Program připravila organizace Krav Maga. Přednášel student práv a kromě vlastních slov a příkladů nám promítal záběry natočené skrytou kamerou i ukázky z filmu Šmejdi, který před časem vzbudil značný rozruch. Byl samozřejmě čas i na vlastní dotazy, komentáře, názory, zkušenosti a připomínky. Snad tu přítomní neseděli nadarmo a budou se dokázat šmejdům bránit.

V pátek 23.12. jsme do Horizontu dopravili „betlémské světlo“ a Vánoce mohly začít.

Rok uplynul a nás ubylo. Doufáme, že příští rok bude alespoň tak úspěšný jako předešlý.