Červen pokračoval v horkém počasí. Byla vedra taková, že nás připravila o některé návštěvníky našich kulturních akcí a také díky nim přišlo o něco méně hostí na naše výročí.

Od majitele restaurace Na Farmě jsme dostali velký slunečník, který nám teď přišel náramně vhod – mimo jiné i pro to, že naše jabloň byla na jaře radikálně prostříhaná a neposkytovala tolik stínu, jako v předchozích letech.

Obojí červnové „miminkování“ proběhlo pod širým nebem. Jednou to bylo na zahradě Horizontu, kde jsme dětem na osvěžení připravili bazének.

A jednou jsme to pojali ve velkém a dali jsme si s miminky a jejich rodiči sraz v komunitní zahradě. Dětí přišlo dost a nás, seniorů, bylo také dost. Bylo už hodně teplo a tak se děti mohly cachtat v bazénku, ve kterém bylo mimo jiné plno pulců. Vzali jsme s sebou různé míčky a hračky a tak se děti snad nenudily a seniorky jejich pozorováním teprve ne.

Bývalá kolegyně Klára nás v červnu dvakrát poctila svou návštěvou. Jednou, aby si s klientkami ve stacionáři zazpívala a zahrála jim na piano. Podruhé přišla na naše výročí. Z takových občasných návštěv máme radost. Snad svědčí o tom, že na své působení v Horizontu Klára vzpomíná ráda.

Horizont si připomněl výročí 16.

V den setkání bylo značné horko, což nás připravilo o některé návštěvníky. Ale někteří se odradit nenechali a snad nelitovali.

Pokaždé se naši „zahradní slavnost“ snažíme obohatit něčím novým. V minulosti to bylo např. žonglérské vystoupení. Loni zase vystoupení taneční. Letos jsme si sem pozvali mima. Pro mnohé z nás to bylo první pantopmimické vstoupení, které jsme viděli na vlastní oči a zblízka. Předvedl několik pantomimických etud, přičemž každou z nich nějak slovně uvedl.

Pak už byla volná zábava. Aby se lépe rozproudila, pozvali jsme ještě dva kytaristy. Byl tu už asi před dvěmi třemi lety. Líbili se a ani tentokrát nezklamali. Dost lidí poslouchalo, někteří i zpívali s nimi. Jiní si zase povídali mezi sebou, ale nijak to nerušilo.

Pak jsme ještě rozdělali oheň a začali opékat buřty. Vzhledem k počasí se k ohni nikdo nehrnul, ale opečené buřty nezůstaly ležet ladem.

Doufáme, že všichni odcházeli spokojení a napřesrok přijdou zas.

Měli jsme tu v červnu tři kulturní akce.

Jako první přišla Olga Marková, aby nám vyprávěla o své cestě kolem světa. Rok strávila na cestách se svým tehdejším přítelem. Začali v Asii, pak následovala severní i Jižní Amerika.

Paní Míla Beranová k nám jednu středu odpoledne přišla s harmonikou a všechny rozezpívala. Nešlo o koncert v pravém slova smyslu. Spíš o společné zpívání písní lidových nebo zlidovělých (např. „hašlerek“).

Už potřetí přišla Markéta Kiratli a vzala nás s sebou do světa opery. Jako téma si tentokrát vybrala jednoho z největších pěvců nedávné minulosti, Lucciana Pavarottiho.

Červnový výlet jsme naplánovali do Libochovic. Hlavním důvodem bylo, že jsme chtěli navštívit paní, která léta chpdila do našeho stacionáře a asi před měsícem nastoupila do tamního domova pro seniory.

Ale den před výletem jsme se od rodiny pí. Horké dozvěděli, že ji v domově nenajdeme. Byla zrovna v nemocnici v Litoměřicích, kde se zotavovala z následků pádu

Navštívili jsme libochovický zámek a zámecké skleníky a park.

Čas který jsme chtěli věnovat návštvě v domově pro seniory jsme se rozhodli investovat do návštěvy nedostavěného gotického kostela v Panenském Týnci. Jde o oblíbené místo esoterických hledačů energie. A s námi tam energie přímo cloumala. A pak už jen cesta domů. Vrátili jsme se všichni unavení, ale spokojení .