Ačkoli všude kolem nás zuřil Covid, v Horizontu byl celkem klid. Všichni byli zdraví a měsíc proběhl celkem spokojeně.

Únorová sněhová nadílka dlouho do března nevydržela. Naopak jsme začínali vídat na procházkách sněženky a bledule, ke konci měsíce i podběly a petrklíče. I na naší zahradě se zatřpytily krokusy. V posledním týdnu nás sluníčko několikrát vylákalo vypít odpolední kávu na zahradě.

I aktivity ve stacionáři také měly čím dál tím jarnější charakter. Objevovaly se tu kuřátka, zajíčci, květiny…  Adéla s klienty vytvářela z koženky králíky, kuřátka, ale i atrapy dortíku, které z dálky vypadaly opravdu autenticky. Výrobky byly čím dál tím věrnější realitě a jeden z posledních výrobků – kaktusy z koženky – by ze vzdálenosti dvou metrů považoval za pravé i ostříž.

Také Veronika svými výrobky s klienty přivolávala jaro – vytvářeli filcové květiny, zajíce, zeleninu … Nápadů měli obě dvě dost a dost.

Ve stacionářské pekárně  se už standardně vyrábělo několik chodů. Velkého úspěch se dočkaly například bramboráky.

Jindy to byly slaní „šneci“, sladké skořicové pletence, bábovka a protože Velikonoce byly za dveřmi, tak i beránek.

Dvakrát nás v březnu navštívila paní Renata s Meginkou. To ještě nebylo počasí, abychom si s nimi zaskotačili na zahradě, ale stejně to bylo fajn jako obvykle.

Ve středu 17.3. jsme se dočkali vzácné návštěvy – po roce přišla paní F. do stacionáře. Naposledy tu byla právě před rokem, těsně před uzavřením stacionářů. Pak si dala dlouhou pauzu z obavy před nákazou. Nicméně jsme stále byli v průběžném telefonickém kontaktu. Začátkem března už měla aplikovanou druhou dávku vakcíny, tak si přišla pobyt ve stacionáři opětovně vyzkoušet. Dočkala se tu velmi bouřlivého přijetí ode všech klientů i zaměstnanců a mnoha vřelých obětí.

A v posledním březnovém týdnu se sem přišli podívat dva noví zájemci o stacionář. Doufáme tedy, že se v dubnu naše řady rozšíří.

A to nejen ve stacionáři. Byt č. 11 už byl vyklizený a vymalovaný a v polovině měsíce jsme podepsali nájemní smlouvu s novou.