Historie

Horizont byl otevřen v červnu 2001. V té době měl však za sebou už celkem dlouhé „prenatální stadium“.

Veškerá vděčnost za Horizont patří Martě Jurkové, která za komunismu nemohla dělat farářku a proto zvolila jiný způsob služby bližním a pracovala jako pečovatelka v domech s pečovatelskou službou. Opakovaně se stávalo, že některý z klientů po skončení provozu pečovatelské služby upadl a na pomoc musel počkat až do rána, do příchodu pečovatelek.

Z těchto důvodů se služba paní Jurkové zdála nedostatečná. Zároveň však měli klienti v domech s pečovatelskou službou na rozdíl od „domovů důchodců“ své soukromí. Po „sametové revoluci“ začalo vznikat velké množstí nestátních neziskových organizací. V sociální oblasti se začaly hodně angažovat církve. Také v Diakonii a misii CČSH vzniklo několik středisek, z nichž každé se věnovalo jiné cílové skupině.

Paní Jurková založila středisko, které se mělo věnovat seniorům. Napadlo ji, že požadavek soukromí i nepřetržitosti služby by bylo možné dosáhnout zapojením mladých dobrovolníků, kteří by v domově se seniory bydleli a na péči o ně se podíleli. Začala rozvíjet „model soužití generací“.

Pro svůj projekt získala budovu v Belgické ulici, kterou CČSH získala v restituci. Tento dům Církvi československé věnoval její člen ing. Hovorka. V domě měly být byty pro seniory a zároveň několik menších bytových jednotek „kolejního typu“ pro studenty, kteří by zde bydleli, ale také střídavě byli k dispozici obyvatelům v případě náhlých krizových situací.

Ukázalo se však, že na přebudování velkého činžáku v Belgické ulici nedokáže DM CČSH získat dostatek prostředků. Řešení se našlo ve výměně velkého domu za malý. Z této výměny zbylo ještě dost prostředků na rozšíření a přebudování vily na okraji Prahy, v Suchdole. Jde o budovu bývalého komerčního penzionu pro turisty.

Pro paní Jurkovou to znamenalo slevit ze svých nároků co do počtu bytů pro seniory. Ale to, co muselo znamenat ve své době zklamání, se ve zpětném pohledu jeví jako požehnání. Jsme rádi, že Horizont je malý. Mohou zde být osobnější vztahy mezi personálem a obyvatelkami i mezi obyvatelkami navzájem. Díky své „malosti“ můžeme v Horizontu vytvářet relativně rodinnou atmosféru a to je pro nás důležité. Chceme co nejméně připomínat instituci a co nejvíce domov. Také přesunutí Horizontu z centra na periferii je výhra. Klidný a rovinatý Suchdol se spoustou zeleně a zahrádek a minimálním provozem je (nejen) pro seniory příjemnější místo k životu, než rušné centrum Prahy.

Penzion se po otevření rychle zaplnil. Dosud se zde uskutečňuje „model soužití generací“ a podle našich zkušeností jde o model funkční. Nicméně se domníváme, že lze využít pouze pro tak malá zařízení, jako je Horizont.

Po otevření Horizontu v roce 2001 byla uzavřena dohoda mezi DM a Úřadem MČ Praha Suchdol, jejímž výsledkem bylo sloučení Horizontu s místní pečovatelskou službou a stacionářem. Významným předělem v „dějinách“ Horizontu byl rok 2003 kdy Horizont (spolu s ostatními středisky DM) získal právní subjektivitu. Od roku 2003 – 4 jsme začali pořádat více akcí pro seniorskou veřejnost a Horizont se začal více dostávat do povědomí zdejších seniorů.

V roce 2006 se začal objevovat stále větší zájem o náš denní stacionář. Dosud jej využívali senioři především k docházení na obědy, což pro ně bylo příležitostí ke společnému setkávání. K dennímu pobytu byl dlouhodobě využíván jen jedním klientem. V uvedeném roce se nám stacionář během krátké doby zaplnil.

Od té doby žádné výrazné změny nenastaly. Nadále postupujeme řadou drobných krůčků, o kterých jsme se zmínili výše.