Průzkum probíhal opět formou individuálních rozhovorů externího pracovníka s jednotlivými klienty. S externím pracovníkem byla uzavřena dohoda specieně na tuto práci. Niže uvádíme jeho zprávu bez jakékoli změny či zásahu ze strany zařízení.

Zpráva o spokojenosti klientů denního stacionáře Horizont

Úvod

Průzkum spokojenost klientů denního stacionáře Horizont v roce 2014 probíhal formou individuálních rozhovorů a pozorování. Měla jsem možnost setkat se opakovaně se sedmi klienty, kteří v létě roku 2014 stacionář pravidelně navštěvovali. Jeden klient dvakrát v klidné a laskavé atmosféře rozhovor odmítl, proto jsem mu vyhověla a průzkumu se nezúčastnil.
Vedení stacionáře mi umožnilo seznámit se v míře nutné pro tuto práci s dokumentací klientů, jichž se průzkum týkal, a poskytlo mi podporu tak, abych mohla přistoupit k jednotlivým klientům maximálně citlivě. Personál i vedení stacionáře mi umožnilo vytvořit si takové podmínky, abych mohla zadané šetření provést podle svého nejlepšího vědomí.

Rozhovory: Měla jsem k dispozici okruh otázek. Při rozhovorech jsem kladla důraz na to, abych klientům především naslouchala a také je nechala vést rozhovor k tématům, která jim přišla důležitá a hodná komentáře. Někteří klienty mi věnovali svůj čas vcelku, s jinými klienty jsme si povídali průběžně a vedli více neformálních rozhovorů. Postoj klientů k rozhovorům byl vstřícný, byli předem dobře informováni.
Pozorování: Protože vedení stacionáře projevilo přání vést šetření i tímto směrem, snažila jsem se zaměřit se také na situace, v nichž klienti autenticky vyjadřovali nelibost nebo nespokojenost nebo naopak radost a spokojenost, ale při rozhovoru na dané téma by si třeba již situaci nevybavili. Proto je nutné přiznat tomuto šetření prvek subjektivity, který nutně vyplývá z mé role pozorovatele. Subjektivní postřehy jsem označila kurzivou.
Vzhledem k požadavku anonymity používám v následujícím textu v důsledně pojmu klient v mužském rodě.

Výsledky

Klienti jsou se všemi kategoriemi, jež se týkají jídla velmi spokojeni. Dva klienti se vyjádřili, že porce jsou snad až příliš velké, ale nikdo nemá zásadní problém je sníst. Ovoce a zeleniny je dost a výběr dostatečný. Ten, kdo má nějaká omezení v jídle, nemá problém je v rámci nabízeného jídelníčku vyřešit.
Atmosféra společného jídla (zažila jsem svačiny) je příjemná, rodinná. Klienti jsou klidní a spokojení, nikdo z personálu na ně nespěchá, prožívají společný pravidelný rituál.

Odpočinek ti klienti, kteří jej potřebují, řeší individuálně například pobytem v salonku, kde je možný i spánek. Většina klientů však odpočívá v různých prostředích stacionáře, krátkým posezením, jeden klient kouřením na zahradě, někdo nevyhledává odpočinek vůbec a je rád, že jej k němu nikdo nenutí.
Klienti se dobře orientují v různých prostředích stacionáře (společenská místnost, zahrada, salonek) a jsou s asistencí personálu (připomenutí, jemné navedení) zvyklí měnit prostředí tak, aby se cítili dobře během celého dne.

Potřeby intimity a soukromí jsou u klientů zřejmě dobře naplněné, protože u nikoho z klientů jsem v rámci rozhovorů nezaznamenala potřebu se k tomuto tématu vyjádřit. Ti klienti, kteří využívají i služby spojené s osobní hygienou jsou velmi spokojeni s jejich poskytováním a zejména s možností jich využít.
Personál je připraven taktně a s předstihem řešit situace, které by mohly narušit intimitu či soukromí klientů, vše se odehrává v klidné a uvolněné atmosféře.

Čistotu prostředí ve stacionáři negativně komentoval jeden klient, přál si častější úklid ve společných prostorách, zejména podlah. Ostatní klienti byli s prostředím spokojeni co do čistoty i co do případného hluku, průvanu pocitů horka či chladna.
Nevšimla jsem si žádných reakcí nelibosti od klientů směrem k prostředí ve stacionáři, všichni bez zábran používají všechno zařízení a z mého pohledu se cítí dobře a bezpečně.

Denní režim je více klienty komentován takto nebo podobně: „Tady se pořád něco děje a to je dobře, to je důvod, proč sem přicházím“.
Den je ve stacionáři jasně strukturován a jeho rozvržení je pravidelné. Klienti jsou v tomto klidní, protože mají možnost se podle svých schopností orientovat. U některých klientů stoupá odpoledne lehce nervozita spojená s tím, kdy je vyzvednou jejich blízcí. Myslím, že tvořivé aktivity (např. výtvarná dílna) pomáhá tento lehký stres u některých z klientů vyrovnávat.

Chování personálu klienti komentovali kladně, nezaznamenala jsem žádné výhrady směřující k nedostatku ohleduplnosti či nedostatku času na klienty. Jeden klient vyjádřil zklamání nad odchodem některých zaměstnanců a příchodem nových, v tom smyslu, že byl na ně zvyklý. Další klient oceňuje pozitivně pomalejší a soustředěnější komunikaci a vyjadřuje citlivost na generační rozdíl mezi zaměstnancem a klientem, zvláště pokud se jedná o činnosti zaměřené na klientovy potřeby, přání a představy. Někteří zaměstnanci jsou klienty velmi oblíbení, k některým mají spíše neutrální vztah, negativní postoj nevyjádřil žádný s klientů.
Nesetkala jsem se s žádnými projevy nelibosti v reakcích klientů na chování personálu. Pokud dojde k nějaké nestandardní situaci (např. klient upadne) personál vyřeší situaci klidně a s přehledem s tím, koho se týká. Některé klienty to ovšem také rozruší a tam mi trochu chyběla potřebná krátkodobá zvýšená pozornost a péče i pro ostatní, kteří byli svědky události.
Významná část zaměstnanců projevuje v práci s klienty svou osobnost ve své úplnosti, nikoli pouze profesionální tvář, a to klienti oceňují. Někteří zaměstnanci tím, že jsou sami sebou, vytvářejí příjemnou atmosféru a klienti na ně laskavě reagují. Je zde často přítomný i ohleduplný humor. Někteří zaměstnanci také jsou schopni potkat se s klienty tzv.“ tady a teď“, změní např. plán své aktivity s klienty, chápou její vnitřní smysl a nadřadí jej splnění dílčích úkolů.

Některé aktivity jsou u klientů mimořádně populární jako např. pečení. Dále je velmi oceňovaná výtvarná dílna a fyzioterapie. Spíše negativní reakce byla u jednoho klienta na muzikoterapii. Klienti mají pozitivní vzpomínky a na canisterapii, rádi vzpomínají na výlety a koncerty. Pokud jde o zpěv, vícekrát bylo vyjádřeno přání zpívat s klavírem, nebo s jiným hudebním nástrojem, zvláště když klienti mají piano ve společenské místnosti denně na očích. Jeden klient hrával dříve na klavír, vyjádřil touhu si to zkusit. Jeden klient by si velmi přál terapeutickou jízdu na koni nebo možnost aspoň se na koně podívat. Klienti oceňovali možnost oslavit narozeniny v rámci společenství ve stacionáři, vyskytlo se také přání navštívit s asistencí koncert.
Rozpačité reakce jsem u klientů zaznamenala v průběhu pravidelného čtení tisku a v následných hrách zaměřených na paměť. Když je čtení tisku rychlé a zaměřené na aktuality, klienti působí vyřazení, mimo dění. Možná, kdyby měli tu možnost, rádi by řekli něco k tomu, jak to bylo dříve, v minulosti. Doplňující otázky typu: „Víte? A to byste mohli vědět, znát?“, některé klienty rozesmutnily, protože vzhledem ke své aktuální kondici nebyli téměř nikdy schopni na ně odpovědět. Mezi klienty je značný rozdíl v zachovaných kognitivních schopnostech a některé lehce rozrušuje, když v rámci skupiny vnímají svoji vlastní „nedostatečnost“.

Vztahy s ostatními klienty jsou zřejmě dobře ošetřené, nikdo nezmiňoval problém v rámci společenství.
Úroveň vzájemné úcty je velmi vysoká a projevuje se především v chování personálu. Klienti se k sobě chovají velmi podporujícím způsobem a s pochopením, někteří mají na sebe i vliv, který by se dal bez nadsázky nazvat terapeutickým. Osobnosti klientů se velmi dobře doplňují a to je fakt, který nevím, jestli může někdo ovlivnit. Klienti byli rozrušeni změnou stavu jednoho z klientů ve smyslu zvýšení jeho úzkosti a s tím spojených projevů.

Kontakt s jinými generacemi by jeden klient ocenil, ale spíš na přímé dotázání. Jinak klienti spíše chválili klid a možnost mít přehled v tom, kdo se ve stacionáři objeví.
U jednoho z klientů jsem zaznamenala potřebu a radost spojenou s možností pozorovat lidi na ulici, přičemž role pozorovatele byla pro kontakt s jinými generacemi dostačující.

Zapojení klientů do chodu zařízení se odehrává např. návrhem a uskutečněním oslavy a připraveností personálu reagovat na jednotlivé drobné nápady klientů např. na zvelebení prostředí. Aktivní klienti tuto možnost využívají. Klienti nezmínili během šetření nic, co by vyloženě změnili. Jednomu klientovi bylo poslední dobou nepříjemné to, že se mu zde ztratili boty na přezutí a také z nedorozumění ohledně uskutečnění oslavy jeho narozenin. Klienti jsou podle svých slov připraveni své výhrady sdělit personálu. Klienti hovoří v rodinách o tom, jak tráví svůj čas ve stacionáři. Krátkodobá přítomnost dalších osob ve stacionáři je klienty vítána.
Jeden klient se opakovaně zmiňoval o tom, že nemůže stacionář navštěvovat častěji z finančních důvodů. Nezmínil se však, že by zaměstnanci stacionáře případně vyvinuli úsilí tuto situaci řešit ve smyslu návaznosti služeb či potřebné pomoci s dofinancováním tohoto individuálního případu.

Za laskavé pomoci klientů a zaměstnanců stacionáře Horizont zpracovala v létě 2014
Kateřina Kovárníková