• v květnu se v Horizontu hodně opravovalo – konečně se podařilo sehnat firmu, která rychle dodělala lakování balkonů a železných částí na budově, mimo to začala probíhat důkladná oprava střechy, která byla poškozená po únorové bouři
• čím dál tím častěji jsme vysedávali na zahradě a kochali se nádherně upravenými záhonky. A samozřejmě jsme stále chodili na procházky.
• Drahomíra, které vystřídala Míšu v dopoledních službách se rychle zaučila a svým vstřícným přístupem si s klienty utvořila hezký vztah. Pro klienty si vždy umí připravit přiměřený, rozmanitý a zajímavý program.
• naopak naše nová dramaterapeutka Monika získala práci kvůli které již nemůže Horizont navštěvovat. Je to škoda, vypadalo to, že se klientům její program líbí a ze salonku se ozývalo hodně smíchu. Nabídli jsme tedy Drahomíře, aby si rozšířila úvazek a „dramahrátek“ se zase ujala ona a jsme rádi, že s tím souhlasila a tento oblíbený čtvrteční odpolední program tak může pokračovat.
• v květnu jsme se také vydali na další návštěvu divadla, tentokrát na generální zkoušku hry“ Komedie antických rozměrů Romulus Veliký“. Všichni byli spokojeni, někdo byl více nadšený ze hry samotné, jiní z návštěvy centra Prahy, kam se třeba už tak často nepodívají.
• po delší pauze se vrátily Eva s Tarou. Poprvé tu byly právě v den, kdy jsem byli v divadle. A Tara nás svým kejklířstvím při chytání piškotů pobavila skoro jako Romulus.

• V květnu jsme měli v Horizontu 3 koncerty a 1 přednášku.

Richard Adam potěšil publikum pásmem svých nejznámějších, ale i méně známých písní. Rozzářené tváře posluchaček napovídaly, že se v nitru vrací do svých mladých let, do období plesů, bálů a „čajů“.

Druhý koncert tu měl Bělásek – dětský pěvecký soubor při ZŠ Bílá v Dejvicích. Opět nadchli svou mladistvou energií, živelností spontaneitou. Zpívali většinou nové a moderní písničky pro děti. Publikum bylo z vystoupení tak nadšené, že to vypadá, že zde děti přivítáme opět na podzim.

A konečně třetí koncert pro nás udělala Magdalena Vovsová. Umělkyní je bez nadsázky, byť se to umění netýká hudby, kterou tu tentokrát provozovala. Magda Vovsová je respektovanou výtvarnic, která učí na AVU. Nám ale přišla zahrát na harmoniků a tak ji asi zná jen málokdo.Do Horizontu si přinesla 2 „heligonky“ a ne nadarmo své vystoupení nazvala „Povídání s heligonkou“. Nejen hrála a zpívala, ale i povídala – o harmonikách, jejich původu, rozdílech, slavných harmonikářích a harmonikářských dílnách, ale i o písničkách. Její vystoupení se zřetelně líbilo a tak doufáme, že nebylo poslední.

Svou přdnášecí premiéru si tu v dubnu odbyla Drahomíra Broková a její přítel Lukáš Staněk. Vyprávěli o své skoro půlroční cestě na Kanárské ostrovy a do Španělska. Sympatický byl jejich důraz nikoli na různé zážitky a atrakce, ale na to, že jejich dlouhá cesta byla především příležitosti k poznání sebe sama a jeden druhého navzájem. To bylo asi to nejcennější, co si s sebou přivezli zpátky.

A v poslední pracovní den v měsíci jsme se konečně vydali na výlet. Tentokrát na zámek do Vrchotových Janovic. Jelo nás celkem dost – 12 seniorů a 3 asistenti. Čtyři dámy potřebovaly vozík. Poprvé s námi jely jako asistentky Klára a Lucie. Ta s sebou vzala asi tříletého synka Vašíka, který byl pro účastnice výletu atrakcí sám o sobě. Zajímavostí zámku je to, že jím provázejí děti ze základní školy, což bylo příjemné oživení. Jsou oblečení do dobových kostýmů, někdy jsou ve dvojici a výklad má formu dialogu. A ocenit musíme také ochotu, se kterou nám mládež pomáhala s vozíky ze schodů a do schodů, během prohlídky šlo s námi několik mladíků a slečen, nosili židle, aby si dámy při výkladu mohly sednout atd. Velmi nám tím pomohli.