• Letošní léto bylo o poznání chladnější než minulý rok.

• Nemine měsíc, abychom tu neslavili nějaké narozeniny. V srpnu to byly dvě členky personálu – Drahomíra s Vlastou (ta navíc slavila narozeniny kulaté).

• I v srpnu jsme jedno pondělní odpoledne nabídli promítání opery místo výtvarné dílny. Pucciniho Bohéma měla úspěch. Našly se však ve stacionáři dvě dámy, které daly před sledováním opery přednost aktivnímu tvoření a zvolily raději výtvarnou dílnu.

• Celý letošní rok se točí kolem Karla IV., jehož 700. výročí narození si připomínáme. Ani v Horizontu jsme toto výročí jedné z nejoblíbenějších osobností našich národních ději neopomněli. Připomněli jsme si ho dvěma přednáškami právě v srpnu. Obě přednášky zde měli naši oblíbení lektoři.

• Opět nás svou návštěvou poctila PhDr. Milena Secká, ředitelka knihovny Náprstkova muzea. Přednáška zahrnovala Karlův život přehledně, v kostce a v základních souvislostech. Přednáškou byli všichni nadšení a tak se těšíme na další přednášku.

• Druhým karlovským řečníkem byl Vojtěch Čurda. Vojtěch pojal přednášku trochu jinak. Nešlo v ní jen o osobnost Karla IV., ale o celou jeho epochu do které vstupoval a kterou do určité míry změnil. Proto také mezi promítanými obrázky nebyl ani jedenkrát Karel. Větší pozornosti se slovem a obrazem dostalo různým osobnostem, které se s Karlem dostali v různých obdobích jeho života do kontaktu, a které ho nějak ovlivnili. Také jsme se více dozvěděli o širších souvislostech doby, např. kdo byli ti kurfiřti, kteří ho volili, jakou měli funkci, jaký měl jejich úřad náplň atd.

• Třetí srpnová přednáška byla o Vietnamu. Paní docentka Milena Fantová nám přišla povídat o své cestě do této asijské země. Byla u nás poprvé a všechny si hned získala. Především svým civilním projevem a tím jak suverénně, živě a zajímavě vyprávěla. Je vidět, že je zvyklá přednášet a je radost ji poslouchat.

• Na výlet jsme se tentokrát vydali na zámek do Zruče nad Sázavou. Město Zruč, kterému zámek patří, se o něj pečlivě stará a určitě se jím může chlubit. Park vybízí k příjemným procházkám, k vysedávání před kašnou či na břehu leknínového jezírka. Myslí i na děti, takže v hradním příkopu je hřiště. V areálu zámku je velkolepá výstava panenek, ze které byly dámy vysloveně nadšené. A kdo jezdil na vodu mohl uronit sentimentální slzu v muzeu vodáctví v Čechách. Všem tedy můžeme návštěvu zámku s čistým svědomím doporučit. nedovedeme si představit, že by se odtud někdo vracel zklamaný.