Počasí bylo stále letní a teploty často atakovaly pětadvacítku. Ale vzhledem k dlouhodobému suchu a tomu, že léto začalo letos podstatně dřív, už někdy v dubnu, se i podzim začal hlásit brzy.Nicméně pořád se dalo vysedávat na zahradě.
V září nás zasáhla smutná událost. Stav jedné z našich obyvatelek se zhoršil natolik, že musela být hospitalizována na LDN. Ohledně návratu jsme skeptičtí. Rodina začala hledat pobytové zařízení, resp. domov se zvláštním režimem, což je služba, kterou v současné době potřebuje.
Další, kdo nás ke konci září opustil, je jedna z našich „pohotovostních dobrovolnic“ – Anna. Studijní povinnosti ji neumožňují, aby v Horizontu vykonávala pohotovostní služby. Všem je to líto. Obyvatelky si ji oblíbily a s personálem včetně svých pohotovostních kolegyň také vycházela velmi dobře. Totéž platí i o klientech stacionáře, u nichž vykonávala svou letní stáž. Tu dokončovala ještě v září. Opět měla pro klienty zodpovědně připravený program.
Měli jsme tu dvě akce pro veřejnost.
Nejdříve přišel 6.9. Vít Popovič, aby nám povídal o svých zkušenostech z Íránu. Byl tam na delším studijním pobytu – studuje mezinárodní vztahy a centrem jeho zájmu je Blízký Východ.
Přednášky se zúčastnil i pan Micka, který nám tu asi před deseti lety povídal o tom, jak se do Íránu vypravil se svým synem a jeho kamarády. Byl z něj nadšený a chtěl si to Vítkovou přednáškou připomenout. Není divu, že si po přednášce ještě vyvěnovali své zkušenosti.
O týden později tu byl náš každoroční host – ing. Kálal. Už nedokážeme spočítat, kolikrát tu byl. Svá cestovatelská témat každoročně doplňuje o další cesty. Naše seniorky už ho dobře znají. Vědí, že má silný hlas a že ho budou dobře slyšet a že jeho povídání bude zajímavé. Jeho přenášky tedy většinou navštěvují v hojném počtu. Tentokrát nám povídal o své letošní cestě do Gruzie.
Další dvě akce byly především pro stacionář.
Šlo o pohybově improvizační „workshop“ pod vedením lektorky ze Slovenska (ale jiné než u nás byla v srpnu). I tentokrát byl konaný ve spolupráci s organizací Ergo_aktiv a zprostředkovala jej Drahomíry sestra Regína. Pisatel těchto řádků se jej neúčastnil, takže nemůže uvést nic než to, že se vydařil. I přes dveře byla patrná dobrá nálada. Nabízíme z něj aspoň pár fotek.
A 21.9. proběhl už 4. ročník „babího léta“ Horizontu – setkání klientů, zaměstnanců a rodinných příslušníků stacionáře. Většina rodinných příslušníků nám dala košem.
Přesto se ale setkání vyvedlo. Na závěr jsme se chtěli něco nabídnout i suchdolské veřejnosti. ylo to akrobatické vystoupení.
A na konci měsíce jsme se vypravili na výlet na Konopiště. Výlet se vydařil. Počasí bylo dobré, prohlídka zajímavá. j
Jediným zklamáním výletu bylo to, že se před námi schoval tamní medvěd. Jediní brundibáři, které jsme viděli byli nebožtíci zastřelení (a následně vycpaní a vystavení) následníkem habsburského trůnu, než byl zastřelen od sám.
Jako slabá náplast na to, že jsme neviděli medvěda se před námi aspoň producírovali místní pávice.