V srpnu nás zasáhla velmi smutná zpráva – zemřela poslední obyvatelka Horizontu, které zde žila od jeho otevření v roce 2001. Dožila se úctyhodného věku 96 let a pomineme-li poslední měsíc, tak se ho dožila v relativně dobré duševní i tělesné kondici a relativně soběstačná. Tento rok nám nepřeje. Je to už třetí úmrtí v Horizontu v letošním roce.

V srpnu bylo konečně dokončeno dědické řízení započaté v dubnu a dědici a částečně i my jsme vyklízeli a uklízeli byt. Takhle vypadá byt připravený na novou obyvatelku.

Naše dlouholetá výtvarnice Hanka, které vede ve stacionáři „výtvarnou dílnu“ už od roku 2009, zase na léto odjela tábořit s postiženými dětmi. Vedení výtvarné dílny v létě přebrala Adéla. Prokázala, že nápadů má přehršel. Klienty to s ní bavilo, panovala tu veselá a uvolněná nálada a vznikla dílka, ze které se opravdu nemusí nikdo stydět. Posuďte sami.

11. 8. zde proběhla kontrola registračních podmínek za strany Magistrátu. Žádné zásadní nedostatky neshledala. Jen je potřeba upravit pár formálních věcí v registru poskytovatelů sociálních služeb.

V srpnu proběhlo v Horizontu několik zajímavých akcí. Můžeme zmínit například druhou návštěvu Mooňáčka. Tentokrát jsme s Denisou postoupili o něco dál a mohli jsme si vyzkoušet hřebelcování.

Srpen byl ostatně pro Horizont takový „zvířecí měsíc“. Kromě setkání s Mooňáčkem jsme se po letech vydali za dalšími zvířaty do zooparku Zájed.

Domluvili jsme prohlídku s průvodkyní, kterou byla neuvěřitelně milá a ochotná slečna. Prošla s námi celým parkem a o každém ze zvířat nám řekla spoustu zajímavostí. Některé z nich – lemury či kočkodany – si odvážnější z nás mohli nakrmit hroznovým vínem nebo červy.

Nesmíme zapomenout na to, že jsme projížděli vesnicí Zákolany. V této vesnici se narodil jeden z českých prezidentů, lidově zvaný „Zápotonda“. Asi si ho tam stále považují, protože v parku se tyčí jeho socha. A její okolí je vzorně upravené.

Hned následující den nás čekala další výjezdní akce – procházka letenskými  sady s botanikem Alešem Holíkem. Všem se to moc líbilo a shodli jsme se na tom, že by bylo vhodné na tuto procházku navázat – třeba procházkou ve Stromovce v září.

Další „zvířecí“ a přírodovědnou akcí v srpnu byla poslední ze tří srpnových přednášek – povídání o netopýrech. Všichni byli nadšení !!! Slečna Anna Bláhová měla přednášku perfektně připravenou! Mluvila se zápalem, ale profesionálně. Viděli jsme spoustu fotek a slyšeli  spoustu zajímavostí. A jako zlatý hřeb večera nám předvedla 3 své svěřence. Všichni si je mohli pohladit a ti odvážnější i nakrmit červíky.

Nezklamal ani pan Josef Jánský s paní Helenou Bínovou. Ve čtvrtek 20.8. přišli s přednáškou o historii Brandejsova statku. Tato usedlost hrála na Suchdole zvláště v 19. století velkou roli. Díky mecenáši panu Brandejsovi se z ní stalo umělecké a kulturní centrum (nejen) Suchdola. Mezi nejznámější Brandejsovi hosty patřil Mikoláš Aleš. Ale jezdilo sem malířů či spisovatelů mnohem více. A nejezdili sem jen umělci. Hostem na Brandejsově statku býval i pan Thomayer, zakladatel nemocnice v Krči.

Statek však existoval dávno před Brandejsem i daleko po něm. Oba přednášející nás seznámili s památkami na statek a okolí asi od 10. století do současnosti a dokonce i s plány, které s ním má jeho dlouhodobý nájemce – ČZU – v budoucnu.

A nakonec se zmíníme o první srpnové akci. V úterý 11.8. přišel pan doktor Gricejav se přednáškou na téma „rozhodovat o sobě na konci života“. Je šéfem podpůrného a paliativního týmu nemocnice v Motole.

Šlo o téma náročné a leckteří návštěvníci, kteří k nám celkem pravidelně chodí, se ho zalekli a nepřišli. Přišlo však několik lidí, kteří tu byl poprvé. A o smysluplnosti akce nás přesvědčilo to, že 4 z účastníků si nechali vytisknou formulář, resp. návrh dokumentu „dříve vysloveného přání“ s tím, že to chtějí probrat se svým ošetřujícím lékařem a podepsat.